Jak dlouho malujete stromy a proč?

Stromové obrázky dělám asi 4 roky. Stromy jsem musela kreslit při studiu Zahradní a krajinářské architektury, ale až po absolvování se stalo malování stromů mojí vášní. Bylo to v době, kdy jsem procházela náročným životním obdobím. Teprve pak jsem díky stromům pocítila sílu a stabilitu.

Jakou výtvarnou techniku používáte?

Maluji akrylovými barvami většinou na plátno. Důležitou součástí je plastika stromu z keramické modelovací hmoty.

Kam nejraději za stromy chodíte a máte nějaký svůj oblíbený?

Mám několik oblíbených míst jako les za "Sanatorkou" na Dobříši, anglický park u dobříšského zámku, Střelecký ostrov v Praze a miluji Brdy, kam se bohužel až tak často nedostanu. Nejraději mám buky, platany, když se "svlékají" z kůry a sakury v květu. Ale mým nejoblíbenějším stromem je jasan schovaný u cesty v polích u nás na Dubně. Chodím k němu, když je mi smutno.

Odkud pochází stromy, které jsou na vystavených obrázcích?

Inspirací mi byl např. již zmíněný les za "Sanatorkou" na Dobříši, krajina Irska, vrba, na kterou koukám každý den z okna, vzpomínky na ořešák u babičky a dědy v Jablonné u Příbrami, na chatu v lese v Proudkovicích, na randění na hrázy rybníka, na zážitek s jelenem. Pracuji také hodně se symbolikou, vycházím z přírodních zákonitostí a čerpám z legend. Nejraději mám tu legendu, kdy z hrobů milenců vyrostly dva stromy, které se vzájemně propletly a srostly. Milenci byli zavražděni, aby nemohli býti spolu, a i přesto si láska našla cestu.

Vystavovala jste už někdy a kde?

Mám za sebou jednu výstavu v kavárně V.kolona v areálu psych. léčebny v Praze Bohnicích. Mojí vizí je skrze stromové obrázky a jejich poselství podpořit a inspirovat lidi na jejich cestě a zprostředkovat jim alespoň chvilkovou léčivou oázu klidu a míru. Proto mě velmi potěšilo, že nemocnice v Příbrami vytvořila místo pro galerii a jsem vděčná, že zde také můžu vystavovat.